Včera byla akce ! Po letmém nahlédnutí do peněženky jsem nabyl dojmu, že jsme si snad koupili celou hospodu!
Právě tam se k naší Máří přitočil jakýsi fanoušek a ptá se jí: „Brouku, uděláš mi to jak chci já?“
Ta žertem odvětila: „Jasně fešáku!“. „Tak teda zadarmo!“ zněla dychtivá odpověď úchyláka, načež se strhla mela.
Když se hádka rozrostla do takových rozměrů, že hrozila vypuknout rvačka, přistoupil jsem k přesvědčování a jmenovaného uklidnil půllitrem do bezvědomí!
Ona i cesta domu byla zajímavá. Před pádem mě obětavě zachránila poštovní schránka na rohu ulice,
na které jsem zůstal vyset. Chvíli jsem prý jen tak civěl, pak požádal Doktora o bůra, hodil ho do schránky,
podíval se na své rozbité hodinky a hrdě prohlásil: „zase jsem zhubl o dvě kila!“
No a Lenka? Ta si libovala jak je pěkný teplo i když ten sníh pod nohama krásně křupe.
Nám to ani divný nebylo, jen nechápu proč ráno zahradníka klepla pepka, když prý viděl rozmlácený skleníky!
Pavel v noci zastavil auto. No, spíš ho porazil Trabant. Když ho pilot zmíněného stroje zvedal z vozovky,
která Pavla brutálně udeřila do hlavy, odvětil tento na omluvu majitele nadupaného vozu, že by stejně za chvíli upadl
a že prej když už se takhle seznámili – jestli by mu prý neposvítil světlometama na zeď protějšího domu.
A proč? Ptá se udivený řidič. Já bych si chtěl udělat zajíčka, zněla odpověď znaveného hudebníka.
Doktor nám po cestě vyprávěl jakou radu dostal od kolegy psychiatra.
Na uklidnění nervů je prý ideální romantika pláže.
No vždyť si to představte: modré nebe, palmy, ptáčci poletujíc vůkol, pak přichází obrovská vlna,
zaplavuje klidnou pláž, jen žena s tchýní nestačí zdrhnout!
No a snad už jen reprodukuji část z protokolu Veřejné bezpečnosti o výslechu z místa,
kde zazněl dotaz na datum mého narození: „Lže a schválně uvádí jiné letopočty, asi mě z něj ranní mrtvice!
Nepřeji si aby mi šel p.Jaromír F. (to jako já) na pohřeb!“
Faustýn 2003
< zpět >